|
|
 Odoslaný - 11 jún 2007 : 11:57:20
|
| Tomas: A ze neokatolik patri iba do podmnoziny si nie kazdy musi takto uvedomit a za druhe vraj existuje aj nejaka sekta starokatolikov, a to uz sa jedna naozaj o sektu ktora odmieta respektovat niektore noomylne ucenia cirkvi. A tiez nazov ako keby len z podmnoziny... |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 11:59:08
|
Hľadajúci, ktorý nerozlíši podstatné od nepodstatného, primárnym adresátom Kreda asi nebude - inak to tu môžete nahradiť detským kútikom s repolerami a inertnými úvahami, akých sú plné iné "kresťanské" médiá i fóra (a tak to na nich aj vypadá).
Moderný katolík je predsa odchovaný výživnou stravou postkoncilnej pastorácie, ten sa nedá zviklať žiadnou obavou tohto druhu (bohužiaľ) - sám ideš v tomto príkladom.
No a keď už sme pri tej negatívnej reklame - čo myslíš, akú reklamu šíri katolík s podpisom "som ..katolícky gauner" ?!
|
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 12:10:34
|
Moderný katolík je predsa odchovaný výživnou stravou postkoncilnej pastorácie, ten sa nedá zviklať žiadnou obavou tohto druhu - sám ideš príkladom.
- To si o ludoch moc namyslas, ani netusis aky vplyv mali na ludi, ktorych poznam, niektore TV relacie kde sa spochybnovalo zakladne ucenie cirkvi. Naozaj sa dostali do pochybnosti. Niekedy mam pocit, ze ja som nejaka vynimka ktora sa nenecha len tak lahko ovplyvnit.
Hľadajúci, ktorý nerozlíši podstatné od nepodstatného, primárnym adresátom Kreda asi nebude
- Aj taki ludia su a treba s tym pocitat. A ovplyvnovanie sa nikdy nedeje iba na nejako vyhredenom priestore, deje sa vsade, casto bez toho aby si to ovplyvnovany uvedomil.
|
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 12:16:04
|
No a keď už sme pri tej negatívnej reklame - čo myslíš, akú reklamu šíri katolík s podpisom "som ..katolícky gauner" ?!
- Tu vsak ten gauner hovori sam o sebe, ze je skratka nie dobry. Ale ak ti to vadi, mozem to opravit, a Ty zasa prestanes katolikov oznacovat Neo. A tym mozeme mat tuto vec vyriesenu  |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 12:19:15
|
Takýto obchod mi ponúkaš??
Nielen ty si obchodník, a veľmi dobre rozlišujem, aké ponuky by komu prospeli a koho viedli ku krachu.
neberiem.
|
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 12:22:35
|
Tak navrhni nieco sam, mozno sa dohodneme  |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 12:47:05
|
Ja osobne sa v tomto priklanam k pierrovi. Moja idea kreda bola a stale je, aby sluzilo katolikom, ktorych poznanie svojej viery je povacsinou mizerne, aby tu nasli odpovede na svoje otazky.
Nie aby sa dostali do este vacsieho zmatku a okrem zakladnych nevedomosti sa este museli orintovat v tom kto je neokatolik, tradicni, starokatolik, pyskolik a podobne.
Je to kontraproduktivne a nicomu to neprispieva. |
Krajina:  Slovakia ~
Počet príspevkov: 12062 ~
Člen od: 29 september 2003 ~
Posledná návšteva: 11 november 2023
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 13:26:01
|
cistota viery ti nic nehovori?
A ty naco pises o herezach ? Preco to nie je jedno ? Co je zle vychovavat vzdelanych katolikov , ktori vedia obhajit svoju vieru ? |
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 15:22:29
|
| citácia: Je potřeba velmi dobře znát teologii, abych pochopil, jestli může mít pravdu ten, kdo tvrdí, že učení II. vatikánského koncilu je v rozporu s tridicí.
a.) ad chápavosť: kto má nedostatky v logickom a noetickom myslení, nepomôže mu ani desať doktorátov z teológie (ktoré ovšem v tomto stave mysle ťažko dosiahne)
b.) ad možnosť pravdy v tvrdení niekoho: čo je pravda, ako sa dokazuje a vyvracia, nie je vecou žiadneho koncilu a primárne ani teológie, ale vecou filozofie (častokrát postačí i bon sens)
c.) ak nastane ignorovanie evidencií (autor trpí nejakým hendikepom vnímania reality?) a ich skĺbovanie porovnávaním do vzájomne bezrozporných výsledkov,
ak nastane nerozlišovanie druhovo (ne)rovnakých výrokov (chýba nutná podmienka bezrozpornosti aspektov v učení "predtým" a "potom", v učení pastoračnom versus učení dogmatickom, atď),
ak nastane selekcia explicitných definitívnych vyjadrení autority - na ktorú sa implicite oponent odvoláva - (Quanta cura je správne vykladaná Dignitatis humanae a naopak - čo musí platiť, ak si majú neprotirečiť?)
ak..., ...
tak nie je možné viesť žiadnu nezmysluprázdnu rozpravu = pôvodný citát je nulitný a podkopáva vlastnú relevanciu
d.) v prípade presvedčenia o bezrozpornosti "predtým" a "potom", treba pôvodnú tézu postaviť inak - tak, aby obstála najprv sama osebe a následne aj v logicko-kritickom preverovaní jej obsahu (denotátu výroku). Nestačí zhoda subjektívneho presvedčenia autora o objektívnej zhode výrokov údajne tejže autority v spomenutých prípadoch. |
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 15:55:55
|
A znovu.
Abys mohl použít logiku a filosofii na nějaký dogmatický systém, a to jistě učení církve je, nejprve musíš znát to, co se učí - musíš dobře znát teologii.
Potom to můžš teprve prověřovat logicky.
Bez znalosti toho co se učí se vystavuješ nebezpečí, že můžeš logicky posuzovat něco jiného, než je vlastní učení a dojdeš formálně správnou cetou ke špatným výsledkům.
|
rad.ek |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 16:12:01
|
| citácia:
b.) ad možnosť pravdy v tvrdení niekoho: čo je pravda, ako sa dokazuje a vyvracia, nie je vecou žiadneho koncilu a primárne ani teológie, ale vecou filozofie (častokrát postačí i bon sens)
Pokud je mi známo, filosofie je jistě věda, která je pro poznání pravdy důležitá.
Ale filosofie bez toho, co nám bylo zjeveno, by nás nedovedla k tomu, co o sobě sám Bůh chtěl zjevit, jak věříme, zejména vzhledem ke spáse člověka.
Takže v tomto bodě nesouhlasím.
Folosofie je důležitá a pomocí ní je možné rozeznat rozpornosti v našem myšlení (a tím objevit co je nepravdivé), ale bez zjevení a teologie by nám nikdy nebyla schopná zprostřekovat pravdu tak, jak to Bůh chtěl zjevit.
V tomto bodě jsem přesvědčený, že katolická víra a pravda zjevená, není nijak závislá na lidském úsilí a filosofii, ale je garantovaná a hlídaná Bohem.
Filosofie nám to může třeba potvrdit, nebo pokud katolická víra není pravdivá a neexistuje bezrozporný výklad skutečnosti v soualdu s tím, jak to učí katolická církev, taky vyvrátit.
Ale křesťané nejsou nikdy na prvním místě filosofové, ale učedníci Krista, kteří předávají, co obdrželi, každý na tom místě, jaké kdo v církvi má. |
rad.ek |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 16:19:37
|
| citácia: Abys mohl použít logiku a filosofii na nějaký dogmatický systém, a to jistě učení církve je, nejprve musíš znát to, co se učí - musíš dobře znát teologii.
Potom to můžš teprve prověřovat logicky.
Čiže:
a.) formálne logickému preverovaniu veci predchádza poznanie veci samej ?!
(to je ako povedať, najprv sa perfektne nauč anglicky a až potom môžeš overovať, či angličtinu ovládaš v súlade s anglickou gramatikou). OMG.
b.) teológia je budovaná, a predchádza jej(!) bezrozpornosť a súlad s filozofiou i logikou - teologické pojmy a teologické poznanie je tvorené pojmami filozofickými a preverované filozofiou - pričom k následnému preverovaniu môže až potom(!) dochádzať kedykoľvek. Conditio sine qua non: congruentia semper tenenda sit!!!
c.) autor požaduje istý metodologický postup - avšak v rozpore s týmto metodologickým postupom samým (sám ho nerešpektuje a je irelevantné, či z nevedomosti alebo zámerne - vlastnú kontrárnosť tým neruší)
d.) reakcia tým, že per partes nevyvrátila bezozvyšku všetky z predošlých námietok, stráca legitimitu apriori, aj bez týchto učinených ďalších námietok |
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 16:20:44
|
| Kolko apostolov bolo filozofov a ucencov? |
|
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 12062 ~
Člen od: 29 september 2003 ~
Posledná návšteva: 11 november 2023
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 16:42:23
|
| citácia: Kolko apostolov bolo filozofov a ucencov?
a.) Prečo si túto otázku - pokiaľ ide o otázku neproblematickosti vo vyjadrovaní, samozrejme v súvislosti so vzdelanosťou - nekládli napr. taký Aurelius, Akvinský, Lomardský, Bellarmin, Canisius, Suarez, Lev XIII. (Aeterni Patris), Pius X. (Pascendi), Pius XI. (Studiorum ducem), Pius XII. (ad sacerdotes Romanos), JP2 (Fides et Ratio),...,...? aby sme spomenuli aspoň promile z nich
b.) prílišné obavy z jej nekladenia v tomto kontexte zrejme mať netreba, iste si ju kladú a adekvátne jej významu sa ňou riadia napr. dnešní absolventi seminárov (dôkazy inde) |
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
Odoslaný - 11 jún 2007 : 16:44:25
|
| Ježiš povedal: "Neveriace a skazené pokolenie, dokiaľ budem s vami? Dokedy vás mám ešte trpieť? Mt 17 , 17 |
Milovaní, veľmi som sa usiloval napísať vám o našej spoločnej spáse; a pokladám za nevyhnutné písať vám a napomenúť vás, aby ste zápasili za vieru, raz navždy odovzdanú svätým. Jud 1,3 |
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 09:38:20
|
| citácia: Ak niekto dobrovolne odmieta Boha este neznamena, ze ho nevidi a mas pravdu, modlitba je to jedine, co tu moze pomoct.
Vyvodí katolík aj sám, čo za rôzne neprijateľnosti obsahuje tento protestantský výrok?
Uvedený je z dôvodu, že je zároveň ukážkou zo sofistikovaného bludu modernizmu. |
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 10:04:44
|
| citácia: citácia: Abys mohl použít logiku a filosofii na nějaký dogmatický systém, a to jistě učení církve je, nejprve musíš znát to, co se učí - musíš dobře znát teologii.
Potom to můžš teprve prověřovat logicky. Čiže: a.) formálne logickému preverovaniu veci predchádza poznanie veci samej ?! (to je ako povedať, najprv sa perfektne nauč anglicky a až potom môžeš overovať, či angličtinu ovládaš v súlade s anglickou gramatikou). OMG. Pôvodne zaslal trent.tomas - 11 jún 2007 : 16:19:37
Ne, je to tak, že logickému prověřování nějaké věci předchází orientování se ve věci samé. Musím vědět, co chce autor prověřovaného vlastně sdělit, abych neprověřoval něco jiného, jen svou vlastní představu, abych nežil v iluzi o prověřovaném.
Pokud neznáš anglickou výslovnost, odsoudíš třeba někoho, že neumí vyslovovat anglicky, protože nečte anglická slova, tak jak se píšou, a ještě navíc stejně napsané hlásky často vyslovuje v jiných slovech různě (je to rozporné?).
citácia: b.) teológia je budovaná, a predchádza jej(!) bezrozpornosť a súlad s filozofiou i logikou - teologické pojmy a teologické poznanie je tvorené pojmami filozofickými a preverované filozofiou - pričom k následnému preverovaniu môže až potom(!) dochádzať kedykoľvek. Conditio sine qua non: congruentia semper tenenda sit!!!Pôvodne zaslal trent.tomas - 11 jún 2007 : 16:19:37
Nejsem teolog ani filosof, a proto zřejmě naše debata je mezi námi nevyvážená a ode mě je nekompetentní.
Ale dejme tomu, že si chci poslechnout námitky na svou představu.
Dejme tomu definice teologie, neznám ji, tak zkusím definovat – je to věda o tom, co bylo zjevené. A to co bylo zjevené, je částečně napsané a částečně taky není (viz apoštolská tradice)
Myslím, že po celé dějiny církve je situace stejná v tom, že skrze společenství s nástupci apoštolů v čele s nástupcem Petra mají všichni přístup k nezkreslenému zjevení – skrze katolickou víru.
To co bylo vždy věřeno bylo vždy částečně sepsáno a částečně nebylo.
Od vzniku prvních dogmat k tomu co bylo sepsáno, bylo něco i neomylně definováno. Toho, co bylo neomylně definováno stále přibývá, ale katolická víra se tím nijak nemění.
To co bylo zjeveno není dílo lidské, které by si lidé vybudovali díky mohutnostem svého rozumu, ale dílo Boží.
Filosofie i teologie jsou dílem lidským.
Jsou to dejme tomu nástroje které člověk používá při prověřování a interpretaci zjevení. Zjevení tím nemůžeme nijak vytvořit ani upravit ani změnit. Aby filosofie a teologie byla schopná prověřovat zjevení, musí být nutně napojena na nástupce apoštolů v čele s nástupcem Petra, kterým byl poklad víry svěřen.
Pokud prověřuješ nějaké části z toho, co církev učí, potřebuješ k tomu znalost toho, jak církevní autorita myslela to, co vyhlásila. Pokud například neznáš a nezajímáš se o učení II.vatikánského koncilu, může se stát, že nechápeš smysl toho, co z jeho učení se snažíš posuzovat. Pokud se při logickém posuzování učení církve řídíš jen sám bez vedení církevní autority textem toho, co bylo definováno neomylně, nemusíš nutně pochopit také smysl toho, co bylo neomylně definováno. Hrozí tu soukromé výklady Božího zjevení.
A zdánlivé rozpory.
Pro mě je situace dána takto: pokud je katolická církev dílo Boží a ne lidské, není vůbec důležitá snaha a strach filosofů aby striktně dbali na bezrozpornost všeho co kdy církev vyhlásí, protože bezrozpornost musí být nutně chráněna samým Bohem (není to dílo lidské, ale dílo Boží).
Myslím, že je podivné, poskládat si za sebou výroky magisteria a chtít po laicích vysvětlovat jejich vzájemné (myslím že zdánlivé) rozpory.
Myslím, že jednotlivé jak neomylné tak ostatní výroky magisteria je potřeba nevytrhávat z celku katolické víry (jak je předávána živým učitelským úřadem) a potom může být nalezena ta bezrozporná varianta.
|
rad.ek |
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 10:12:25
|
| citácia: bludar je ten, co je pysny a hoci hovori, ze pozna Boha, nie je to z jeho skutkov zjavne
nechcem nikoho poburit, ale nepaci sa mi, ze je clovek posudzovany podla toho kam patri a nie podla toho, ze je clovekom |
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 10:20:33
|
| citácia: citácia: Ak niekto dobrovolne odmieta Boha este neznamena, ze ho nevidi a mas pravdu, modlitba je to jedine, co tu moze pomoct. Vyvodí katolík aj sám, čo za rôzne neprijateľnosti obsahuje tento protestantský výrok? Uvedený je z dôvodu, že je zároveň ukážkou zo sofistikovaného bludu modernizmu. Pôvodne zaslal trent.tomas - 12 jún 2007 : 09:38:20
Myslíš odmietanie a videnie Boha? Druhá časť textu, je v nádväznosti na môj príspevok a tipujem, že potvrdzuje, že modlitba obetovaná za tohto odmietača mu môže pomôcť.
Ak som povedal niečo nepresne alebo zle, prosím, oprav ma. |
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 18:46:20
|
| citácia: Senilokatolici tvrdia, ze katolik musi mat taku uroven poznania teologie, historie a filozofie, aby v pripade, ze sa mu nieco nezda mohol (a dokonca tvrdia, ze musi, lebo ak nie hresi) odmietnut poslusnost Cirkevnej autorite.
1.) ak naozaj existujú nejakí senilokatlíci, ktorí naozaj tvrdia to, čo im pripisuje citát,
tak takíto senilokatolíci nie sú ani rodovo, ani druhovo katolíkmi - daný denotát tvrdenia sa nezlučuje s katolíckym učením, a kto toto naozaj tvrdí, nereprezentuje katolícke učenie ako katolík (=nie je katolík)
2.) ak sa pod senilokatolíkmi myslí opak neokatolíkov (ad hoc definícia senilokatolíka nie je nikde poskytnutá - na rozdiel od jasne formulovanej definície katolíka i ad hoc definície neokatolíka), tak autor cit. výroku pripisuje iným nepravdivé obsahy ich viery. Tým - ako opravdivý neokatolík - svedčí prinajmenšom o vlastných nedostatkoch v poznaní o poznaní nie neokatolíkov
3.)
a.) neokatolicizmus - v zmysle jej ad hoc definície - generuje také poznatky u jeho členov (viď citát), aké by v katolíckom prostredí vôbec nemohlo vzniknúť: je v príkrom rozpore s katolíckou náukou o tom, čo naozaj tvorí obsah poznania, o tom, ktoré podmienky sú dostatočnou(nutnou) príčinou na bezhriešnu neposlušnosť. (To, čo za také popisuje citát, nie je katolíckou náukou, čo tenduje k dôsledkom bodu 1. nielen pre senilokatolíkov v podaní neokatolíka, ale aj pre tohto neokatolíka/nie senilokatolíka - práve preto, že cit. tvrdí nepravdu)
b.) = ďalší dôvod oprávnenosti rozlišovať katolíkov (prezentujú katolícku náuku podľa pravdivých a bezrozporných obsahov učenia KC) od neokatolíkov (akú údajnú katolíckosť vlastnej viery asi tak prezentujú, keď nevedia odprezentovať ani len skutočné názory oponenta?)
|
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 19:23:26
|
no, s Radkom nemám problém súhlasiť!!! |
Judith |
|
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 3217 ~
Člen od: 30 október 2005 ~
Posledná návšteva: 30 máj 2020
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 19:44:48
|
| citácia: no, s Radkom nemám problém súhlasiť!!! juja
citácia: Nejsem teolog ani filosof, a proto zřejmě naše debata je mezi námi nevyvážená a ode mě je nekompetentní. rad.ek
|
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 19:57:10
|
| citácia: Pokud prověřuješ nějaké části z toho, co církev učí, potřebuješ k tomu znalost toho, jak církevní autorita myslela to, co vyhlásila. Pokud například neznáš a nezajímáš se o učení II.vatikánského koncilu, může se stát, že nechápeš smysl toho, co z jeho učení se snažíš posuzovat. Pokud se při logickém posuzování učení církve řídíš jen sám bez vedení církevní autority textem toho, co bylo definováno neomylně, nemusíš nutně pochopit také smysl toho, co bylo neomylně definováno. Hrozí tu soukromé výklady Božího zjevení.
A zdánlivé rozpory.
Pro mě je situace dána takto: pokud je katolická církev dílo Boží a ne lidské, není vůbec důležitá snaha a strach filosofů aby striktně dbali na bezrozpornost všeho co kdy církev vyhlásí, protože bezrozpornost musí být nutně chráněna samým Bohem (není to dílo lidské, ale dílo Boží).
Myslím, že je podivné, poskládat si za sebou výroky magisteria a chtít po laicích vysvětlovat jejich vzájemné (myslím že zdánlivé) rozpory.
Myslím, že jednotlivé jak neomylné tak ostatní výroky magisteria je potřeba nevytrhávat z celku katolické víry (jak je předávána živým učitelským úřadem) a potom může být nalezena ta bezrozporná varianta.
Pôvodne zaslal rad.ek - 12 jún 2007 : 10:04:44
ešte neznamená, že nedokáže napísať múdru vetu |
Judith |
|
Krajina: Slovakia ~
Počet príspevkov: 3217 ~
Člen od: 30 október 2005 ~
Posledná návšteva: 30 máj 2020
|
Upozorniť moderátora
|
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 20:28:28
|
|
|
|
|
Odoslaný - 12 jún 2007 : 21:33:31
|
| citácia: Senilokatolici tvrdia, ze katolik musi mat taku uroven poznania teologie, historie a filozofie, aby v pripade, ze sa mu nieco nezda mohol (a dokonca tvrdia, ze musi, lebo ak nie hresi) odmietnut poslusnost Cirkevnej autorite.
(Senilokatolíci) existuju, definicia bola poskytnuta na inom mieste (kde?) a citovane tvrdia tuto:
Vie neokatolík, kedy a prečo?
Predpoklad je, že zrejme áno. Keby nevedel, tejto téme sa vyhne na sto honov.
Ako je obsah výroku
"katolik musi mat taku (akú?) uroven poznania teologie, historie a filozofie, aby v pripade, ze sa mu nieco nezda (?) mohol (a dokonca tvrdia, ze musi, lebo ak nie hresi) odmietnut poslusnost Cirkevnej autorite. (?)"
totožný s obsahom
"Vie neokatolík, kedy a prečo?
Predpoklad je, že zrejme áno. Keby nevedel, tejto téme sa vyhne na sto honov." (etc.)
?
(P.S. červené otázky sa pýtajú na predikáty výrokov, takže by sa slušilo ukázať na ich zhodu v súlade s autorovými premisami.
Skráťme to: nie je to možné, už len z toho dôvodu, že na takéto nekonkrétne obsahy pojmov (ktoré tu tvoria predikáty výrokov) možno navliecť čokoľvek, alebo nič. Striktne vzaté, formálne logicky to tiež nijako nesedí, ide o dva naprosto odlišné výroky, bez zhody.
Logické cvičenia sú fajn vec. Miera (ne)ovládania logiky však nikoho ešte do neba nedostala. A nielen logiky, ale ani filozofie ani teológie. Svätosť je vstupenkou a tá od schopnosti aplikovať poznatky, bez záslužných skutkov života viery, nezávisí. Na druhej strane, konaniu predchádza poznanie, vôľa nasleduje rozum a preto, sakramensky nie je jedno, čo tomu rozumu chodí po rozume. Zavinená nevedomosť a odporovanie poznanej zjavenej pravde vo vážnych veciach nie sú ťažkýni hriechmi náhodou: čiže je pravdou aj to, že blbý katolík je zblbnuteľný kýmkoľvek a potom to dopadá ako s tými slepcami, končiacimi narovnako v jame.
Preto vám istý katolík nedá v týchto veciach pokoj a ak s tým aj nesúhlasíte, v konečnom dôsledku nie jeho spásu vystavujete napospas rizikám slepej viery a falošnej poslušnosti. Premisa, že také niečo nie je možné, ste zatiaľ nepodložili ničím iným, než pocitom, že nejaký senilokatolík predsa nemôže byť múdrejší ako xyz pastierov cirkvi. Však ani nie je, ak verí všetko a nie neokatolícky on i tí pastieri. Poslušnosť k hriechu je hriech, poslušnosť k nezmyslu je známkou nezakotvenosti v pravde - toto všetko, aplikované na zmysel viery v živote človeka, bude raz tvrdou obžalobou všetkých tých, ktorí slepo verili a nepreverovali. A preverovanie nerovná sa nekonečné hľadanie, viera sa verí, overovaním žije a životom overuje, nie hľadá, akoby dávno nebola daná.
Uvedené platí i pre autora nasledovného výroku:
citácia: Existuje bezrozporná varianta, jak vnímat katolickou víru skrze II.vat. koncil?
Já věřím, že ano a snažím se ji hledat.
Takto rozmýšľa katolík (podľa neokatolíka senilokatolík, čo už nesie v sebe disjunkciu) a to by som bol ohromne
|
Tomáš, bývalý priaznivec Kreda. |
|
|
|
|
|
|
Portál
Fórum
Zodpovední ľudia
Registrovať sa
Problematické výroky ne(o)katolíkov
