Fórum pre katolíkov - FSSPX sú alebo nie sú v schizme? (Články)

Vitajte na fóre.

	Meno:

	Heslo:

Ostať prihlásený

Registrovať sa
Zabudli ste heslo?

Zvoľte si vzhľad:

Všetky fóra

Tradiční a ich pohľady

Ostatné témy

FSSPX sú alebo nie sú v schizme? (Články)

V tomto fóre môžu všetci užívatelia otvárať NOVÉ témy
V tomto fóre môžu všetci užívatelia odpovedať na témy

Nasledujúca strana

Verzia pre tlač

rad.ek

Stav: offline

Odoslaný - 24 august 2007 : 14:24:10

Citace z

http://www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=1103

většina z toho jsou fakta z vývaje vztahů meti Lefévristy a Římem, jsou tam i odkazy na materiály.

Vylývá z toho, že vedoucí představitelé tohoto společenství jsou pod církevními tresty a jejich postoj je označen jako rozkol:

Pro vysvětlení:
Většině katolíků bude zřejmě známá osobnost francouzského arcibiskupa mons. Marcela Lefebvra, který je znám svou kritikou a nesouhlasem se závěry II. vatikánského koncilu. Důvod shrnul mons. Lefebvre těmito slovy: „Abychom zachovali neporušenou víru nám předanou křtem, musíme se postavit proti duchu II. vatikánského koncilu a reformám, které inspiroval. Falešný ekumenismus v liturgii, v nových vztazích církve a světa, v pojetí církve samotné, jež je počátkem všech inovací koncilu, přivádí církev k vlastní zkáze a katolíky k odpadu ve víře…“ (citováno z dopisu mons. Lefebvra adresovaného Svatému otci z 2. června 1988). Mons. Lefebvre založil v r. 1970 Kněžské bratrstvo sv. Pia X., jež se vracelo k „tradičnímu učení“ před koncilem a shromažďovalo kněze a řeholníky odmítající reformy. Pro neustále odmítavý postoj byl mons. Lefebvre papežem Pavlem VI. r. 1976 zbaven úřadu. Ačkoli mezi mons. Lefebvrem a Bratrstvem na jedné straně a Svatým stolcem na straně druhé byly názorové rozdíly, přesto zůstávali stále ve společenství katolické církve. 3. října 1984 bylo Kongregací pro liturgii povoleno za jistých podmínek používání tridentského ritu. Mons. Lefebvre spolu se svými přívrženci však nepřestal proti II. vatikánskému koncilu ostře vystupovat.
Ve dnech 12.–15. dubna 1988 se setkali teologové a právníci z Kongregace pro nauku víry a Bratrstva, aby společně zpracovali dohodu mezi Svatým stolcem a Bratrstvem. Dokument podepsali 5. června kardinál Ratzinger a mons. Lefebvre. Tento poslední jménem Bratrstva vyjádřil věrnost Katolické církvi a Římskému biskupovi, prohlásil, že přijímá nauku 2. vatikánského koncilu obsaženou v Lumen Gentium 25, zavázal se, že se vyhne polemice vůči II. vatikánskému koncilu a na něj navazujícím reformám, uznal platnost mše a svátostí slavených podle ritu obnovené liturgie II. vatikánského koncilu a slíbil, že se podřídí disciplíně dané kodexem církevního práva z r. 1983, kromě výjimek, které jsou Bratrstvu uděleny. Zároveň mělo být Kněžské bratrstvo sv. Pia X. uznáno jako Společnost apoštolského života papežského práva s vlastním statutem, ve kterém bylo dovoleno používat „starý ritus“, sloužit veřejně bohoslužby a podílet se na duchovní službě, papež měl podle návrhu jmenovat budoucí biskupy pro Bratrstvo z jeho členů. Zároveň měla být pro potřeby Bratrstva zřízena v Římě komise, kde by Bratrstvo mělo dva členy.
Jakkoli slibně tato dohoda vypadala, následující vývoj všechnu snahu o smíření a jednotu zhatil. Hned druhý den po podpisu dohody zaslal mons. Lefebvre dopis kardinálu Ratzingerovi, ve kterém naléhal, aby byl nový biskup pro Bratrstvo vysvěcen 30. června. Zároveň dodal, že pokud Svatý stolec jeho žádost nevyslyší, přistoupí k biskupskému svěcení bez souhlasu Stolce. Následovala série dopisů, nové setkání kardinála Ratzingera a mons. Lefebvra. Svatý otec byl ochotný podle návrhu Bratrstva jmenovat nového biskupa s tím, že by se biskupské svěcení mělo konat 15. srpna 1988. Mons. Lefebvre znovu trval na 30. červnu a požadoval vysvěcení dalších tří biskupů a nadpoloviční většinu členů Bratrstva v budoucí římské komisi. Následovala další série dopisů, ovšem k dohodě nedošlo. Prohlášení mons. Lefebvra o věrnosti katolické církvi a římskému biskupovi z 5. května nebyla zřejmě než planá slova.
Problém se vyostřil ve středu 15. června 1988, když mons. Lefebvre veřejně oznámil svůj úmysl vysvětit 30. června čtyři biskupy bez svolení papeže. Na druhý den předsedové Biskupských konferencí Německa, Francie a Švýcarska prosí svého spolubratra v biskupské službě, aby odstoupil od svého rozhodnutí a nezpůsobil nenapravitelné škody. 17. června napsal prefekt Kongregace pro biskupy monitum mons. Lefebvrovi, ve kterém jej upozorňuje, že by v případě takového svěcení propadl spolu s nově vysvěcenými biskupy exkomunikaci podle kán. 1382 CIC 1983. Zároveň jej naléhavě žádá a zapřísahá, aby znovu zvážil svůj úmysl. Ještě 29. června zaslal kardinál Ratzinger mons. Lefebvrovi telegram, ve kterém jej „pro lásku ke Kristu a k církvi“ prosí, aby na druhý den upustil od svěcení.
Veškerá snaha však byla marná. 30. června 1988 vysvětil mons. Marcel Lefebvre spolu s mons. Antoniem de Castro Mayer bez souhlasu Apoštolského stolce čtyři biskupy – byli to Bernard Fellay, Bernard Tissir de Mallerais, Richard Williamson a Alfonso de Galarreta. Následující den 1. července je vyhlášena exkomunikace nad všemi čtyřmi nově vysvěcenými biskupy i nad oběma světiteli podle kán. 1364 §1 a kán. 1382 CIC. Zároveň je postoj mons. Lefebvra označen jako schizma – rozkol – a kněží a věřící jsou vybízeni, aby se k rozkolu nepřidávali, jinak by sami upadli do exkomunikace. 2. července píše Jan Pavel II. apoštolský list Ecclesia Dei, ve kterém s bolestí hodnotí nezdar snahy najít s mons. Lefebvrem společnou řeč. Tímto listem je ustanovena i papežská komise Ecclesia Dei. Ta má ve spolupráci s biskupy umožnit, aby kněží, seminaristé a společenství, kteří byli nějakým způsobem vázáni na Bratrstvo založené mons. Lefebvrem a kteří chtějí zůstat ve společenství s katolickou církví, měli možnost se do církve začlenit a zároveň si uchovat staré duchovní a liturgické tradice. Protože Bratrstvo sv. Pia X. se po exkomunikaci a schizmatu mons. Lefebvra ocitá samo mimo společenství Katolické církve, zakládá komise Ecclesia Dei kněžskou společnost apoštolského života papežského práva Kněžské bratrstvo sv. Petra, které si uchovává výsady dané původně Bratrstvu sv. Pia X. a zároveň je v plném společenství s Katolickou církví. Všechny další instituty diecézního práva, jež chtějí zachovat tradiční ritus, spadají pod pravomoc této komise.
Stručně se dá tedy říci, že zatímco Kněžské bratrstvo sv. Petra je součástí Katolické církve, Kněžské bratrstvo sv. Pia X. založené mons. Marcelem Lefebvrem do společenství církve nepatří a veškerá sebehodnocení jako „pravá katolická církev“ jsou nepravdivá. V posuzování „pravověrnosti“ laických hnutí tradičních katolíků je třeba zkoumat, ke kterému Bratrstvu se myšlenkově hlásí.

Pozn.: Velkou část historických dokumentů týkajících se schizmatu a exkomunikace mons. Lefebvra včetně dopisů mezi ním a Svatým stolcem najdete: Enchidirion Vaticanum. Documenti ufficiali della Santa Sede, sv. 11. (1988-1989), EDB Bologna 1991 nebo v Acta Apostolicae Sedis (příslušných ročníků), Libreria editrice Vaticana. Zajímavé dobové svědectví a názor jednoho z předních teologů 2. vatikánského koncilu přináší Y. CONGAR, La crise dans l’Eglise et Mgr Lefebvre, Les Editions du Cerf, Paris 1976.

rad.ek

Počet príspevkov: 2120 ~ Člen od: 02 január 2006 ~ Posledná návšteva: 09 august 2023